Penzijní připojištění

Senát zamítl vyšší důchodový věk

Senát hlasy opozice odmítl automatické oddalování důchodového věku, se kterým přišla vláda v rámci takzvané malé penzijní reformy. ČSSD také prosadila úpravy nového výpočtu důchodů ve prospěch seniorů ze středně příjmových vrstev. O senátních úpravách důchodové novely rozhodne sněmovna, v níž má na rozdíl od horní komory zatím většinu vládní koalice.

Sociální demokraté vládě během čtyřhodinové debaty vyčítali, že s nimi zvyšování věku odchodu do penze neprojednala a že nestanovila nejzazší hranici. "To, co se navrhuje, je lidově řečeno na oprátku," řekl předseda Senátu Milan Štěch. ČSSD také volala po zlepšení politiky zaměstnanosti pro starší ročníky a po prorodinné politice.

Letošní čtyřicátníci by podle navrhované novely měli odcházet do penze v 66 letech, lidé narození v roce 1977 až v 67 letech, což je dosavadní horní hranice. Novela ale počítá s tím, že mladší ročníky by odcházely do důchodu ještě později, letošní desetiletí například v 71 letech.

Změnu výpočtu penzí si vyžádal Ústavní soud, podle něhož dosavadní systém dostatečně nezohledňuje to, kolik lidé odváděli státu na důchody. Nový výpočet má posílit zásluhovost v důchodovém systému zvýšením základu, z něhož se důchody vypočítávají. Výše penzí má být nově vázána na průměrnou mzdu. Základní výměra starobního důchodu by měla podle novely představovat devět procent této mzdy, ČSSD úspěšně navrhla zvýšení na deset procent. Podle místopředsedy Senátu a ČSSD Zdeňka Škromacha by to stát stálo navíc tři až pět miliard korun.